Naše farmy patří k největším v unii


zkrajina_140x105
V zemědělství celé Evropské unie pracuje skoro 27 milionu lidí, pro mnohé z nich však to nepředstavuje jediný zdroj obživy. Mezi 13,4 milionu majitelů farem jich více než třetina dosáhla nejméně 65 let. Průměrné hospodářství v evropské sedmadvacítce má výměru 22 hektarů a o málo více než 18 dobytčích jednotek. Vysoko nad tím je Česká republika, která s téměř 135 hektary má největší průměrnou plochu využitelné zemědělské půdy na podnik v unii. I průměrný stav zvířat v českých hospodářstvích převyšuje poměry v běžné usedlosti unie. Na absolutní špičce je však v této oblasti Dánsko.

Data o zemědělství členských států unie zachycující stav tohoto odvětví z let 2007 a 2008 vydal letos v září v rozsáhlé publikaci statistický úřad Evropské unie Eurostat. Zpráva nepokrývá úplně všechny malé farmy. Protože platí, že se zmenšující se velikostí počet subjektů rychle roste, byla by některá konečná čísla pravděpodobně daleko vyšší. Údaje vycházejí z průzkumu pokrývajícího 99 procent zemědělské aktivity. Jde o farmy, které se svým rozměrem dostanou nad stanovený práh, tj. mají například minimálně pět prasat, 50 m2 skleníků, nebo 100 m2 vinic. Práh si určuje každý stát sám tak, aby docílil co největší pokrytí zemědělské činnosti. Jak Eurostat připouští, na jednu stranu tato praxe není pro srovnávání ideální, na druhou stranu však v některých státech maličké usedlosti zajišťují velký podíl zemědělské produkce, proto není možné je opominout. Tento fakt se potom projeví v údaji o průměrné velikosti zemědělského podniku dané země a samozřejmě více či méně i v číslech za celou unii.
Základní informace
Pro každou aktivitu hospodářství – pšenici, dojnice, vinice je ve zprávě odhadnut standardní hrubý zisk vycházející z výměry nebo počtu zvířat a regionálního koeficientu. Suma těchto odhadů pro všechny aktivity na dané farmě představuje provozní (ekonomickou) velikost podniku. Ta se vyjadřuje v evropských jednotkách velikosti ESU, přičemž jedno ESU odpovídá 1200 eur standardního hrubého zisku.
Základní jednotkou pro průzkum struktury farem je zemědělské hospodářství. To je podle zprávy definováno jako technickoekonomická jednotka. Využívaná zemědělská plocha je celková orná půda, trvalé travní porosty, půda osázená trvalými plodinami a „kuchyňské zahrady“. Nezahrnuje nevyužitou půdu, lesy, půdu pod budovami, zemědělskými dvory, rybníky a cestami. Na farmách se chovají různé druhy hospodářských zvířat, jejichž počet se koeficienty přepočítává na dobytčí jednotky (LSU). Podle Eurostatu odpovídají koeficienty požadavkům různých kategorií zvířat na krmivo.
Pojem pracovní síla na farmě zahrnuje všechny osoby, které ukončily povinnou školní docházku a které pracovaly na dané farmě v době průzkumu alespoň 12 měsíců. Do této kolonky se zahrnují i majitelé farmy, a to i v případě, že na ní nepracují, a dále jejich manželky či družky. Ty se však započítávají jen v tom případě, že opravdu na hospodářství dělají. Zejména v zemědělství pracuje hodně lidí jen několik hodin denně. Proto se počet zaměstnanců přepočítává na plný pracovní úvazek po dobu 12 měsíců a vyjadřuje v ročních pracovních jednotkách (AWU). Tato jednotka představuje pomyslnou osobu, která na farmě pracuje 1800 hodin ročně, tj. 225 pracovních dní po osmi hodinách denně (pokud v daném státě neplatí jiné ustanovení).
Počet lidí a farem Z průzkumu farem v evropské sedmadvacítce vyplývá, že na těch, které překročily zmíněný pro unii však nejednotný práh, pracovalo v roce 2007 celkem zhruba 26,669 milionu lidí, z toho 38,6 procenta bylo na usedlostech s méně než jedním ESU. Pokud bychom však zmíněný počet lidí přepočítali na ty, kteří pracují v roce na plný úvazek (AWU), dostaneme, že v zemědělství unie je zaměstnáno jen 10,796 milionu osob. Z nich 24,2 procenta v malých subjektech (pod jedno ESU). Majitelů usedlostí je celkem 13,441 milionů, z toho 47,3 procenta vlastní jen maličké usedlosti. Zajímavý je i další údaj. Mezi majiteli farem 4,584 milionu překročilo věk 65 let, přičemž 55,5 procenta z těchto starších osob vlastní farmu, která nedosahuje roční hrubý zisk ani jedno ESU, tedy 1200 eur. Zhruba stejný počet majitelů hospodářství vykazuje také jinou výdělečnou aktivitu, než jen práci v zemědělství. Opět z více než z poloviny (53,9 procenta) jde o vlastníky drobných statečků.
Hlavně zásobení vlastní rodiny obstarává 5,910 milionu usedlostí, z nichž 76,7 procenta vyprodukuje za rok méně než jedno ESU. Přímo konzumentům prodává 1,851 milionu subjektů, z toho 42,3 procenta jsou velmi malá hospodářství.
Modernizaci farem a využití techniky umožňuje, že malé farmy v unii postupně zanikají a vznikají větší. Počet zemědělských subjektů v EU-27 zahrnutých do průzkumu farem se od roku 2005 do roku 2007 snížil o více než 500 000. Zpráva Eurostatu připomíná, že v tomto počtu převažovaly malé rumunské usedlosti, jichž za zmíněnou dobu údajně ukončilo svou činnost 370 000.
Alespoň jedno ESU
K poněkud jiným číslům dojdeme, jestliže vezmeme v úvahu farmy, které za rok dosáhly hrubý zisk alespoň jedno ESU (nejméně 1200 eur). Podle zprávy o struktuře farem v EU-27 z roku 2007 je těchto subjektů v unii 7,3 milionu a pracuje na nich 14,6 milionu lidí (z toho 41 procent žen). Pracovní síly (i se započítáním těch, které v zemědělství v daném roce nalezly pouze dočasné zaměstnání) představovaly celkem devět milionů lidí pracujících celý rok na plný úvazek (9 mil. AWU, z toho 6,8 mil. AWU byly ženy). Pracovní síly, které nebyly členy rodiny farmáře, představovaly 2,2 mil. AWU. Většina pracovníků v zemědělství v unii jsou farmáři a jejich rodinní příslušníci (celkem 89 procent). Jde ovšem o průměrný údaj platný pro celou EU-27. V jednotlivých členských státech se však dost výrazně liší. Například v Polsku, Irsku či Slovinsku představují majitelé farem a jejich rodiny více než 90 procent pracovní síly v zemědělství. Naopak v České republice či na Slovensku činí jejich podíl jen 20, respektive 22 procent.
Na polovině ze zmíněných 7,3 milionu subjektů hospodařila méně než jedna pracovní síla na plný úvazek za rok (méně než jedna AWU), 33 procent obsluhovalo jedna až dvě AWU a 17 procent dvě nebo více AWU. Poslední skupina subjektů však zaměstnávala 46 procent lidí pracujících v zemědělství, obdělávala kolem poloviny využitelné půdy, chovala 57 procent dobytčích jednotek hospodářských zvířat a připadalo na ni 54 procent standardního hrubého příjmu.
Velký počet lidí – 38 procent osob, pracoval také na farmičkách s méně než jednou AWU. Většinou to byli členové rodiny, kteří na hospodářství dělali jen několik hodin denně nebo nepravidelně. Průměrně v celé unii pracují lidé v zemědělství jen polovinu celoročního plného úvazku (0,5 AWU).
Majitelé rodinných farem a jejich životní partneři (manželky, manželé, druzi, družky) představují více než polovinu pracovníků v zemědělství unie. Z těchto osob je 52 procent mužů. Většina mužů na hospodářství jsou jejich majitelé (64 procent), jen jedno procento jsou partneři majitelek farem. Naopak manželky (nebo družky) majitelů usedlostí představují 15 procent žen, které pracují v zemědělství.
Zhruba třetina majitelů farem má 65 a více roků, u malých farem s méně než dvě ESU (2400 eur za rok) je to dokonce 39 procent. Naopak u podniků se sto s více ESU je to jen deset procent majitelů. Jedna pětina manažerů hospodářství jsou ženy. Tento podíl přesahuje třetinu v pobaltských státech a v Rakousku, naopak méně než desetina žen řídí usedlosti v Irsku, Německu, Nizozemsku a na Maltě.
Zisk, půda, zvířata
Celkový hrubý zisk zemědělství unie dosáhl v roce 2007 zhruba 154 375 900 ESU, tj. asi 185,251 miliardy eur. Z toho pouze 1,6 procenta připadalo na usedlosti s hrubým ročním ziskem nižším než 1200 eur.
Celková výměra zemědělské půdy (pozor, stejně jako již uvedená čísla, jde opět jen o údaje farem, které překročily zmíněný velikostní práh) činila v roce 2007 zhruba 172 485 000 hektarů. Z této rozlohy malé farmičky zahrnuté do průzkumu hospodařily jen na 6,8 procentech.
V živočišné výrobě unie se chovalo 135 982 300 dobytčích jednotek hospodářských zvířat (LSU), z toho jen 2,5 procenta dobytčích jednotek bylo na usedlostech nedosahujících za rok ani jedno ESU.
Velikost subjektů
Absolutně nejmenší průměrnou výměru farem má v unii Malta – 1,2 ha, následuje Kypr se 4,9 ha a Řecko s 5,6 ha. Malou průměrnou plochu využitelné zemědělské půdy má také Slovinsko (7,5 ha) či Itálie (devět hektarů). Největší průměrnou výměru má v unii Česká republika (134,6 ha) následovaná Slovenskem (119,2 ha). Daleko za nimi zůstává třetí Velká Británie s 80,3 ha využitelné zemědělské půdy v průměru na farmu. Na čtvrté příčce je Estonsko s 66,5 ha, následované Dánskem s 60 ha a Lucemburskem s 58,4 ha.
Zpráva Eurostatu konstatuje, že se zemědělstí v unii postupně koncentruje. Průměrná velikost farmy (nad jedno ESU) se v dnešních 27 členských státech unie mezi roky 2005 a 2007 zvýšila o 5,6 procenta a dosáhla 22 ha. Mezi farmami s méně než pěti hektary, které v té době ukončily svou činnost, bylo údajně sedm z osmi rumunských.
Živočišnou výrobu nemá V evropské sedmadvacítce 41,1 procenta subjektů. V původní evropské patnáctce je to více než polovina farem (55,3 procenta), v nových členských státech, které do unie vstoupily v roce 2004, to je 19,9 procenta a v evropské dvojce nejnovějších členů pouze 5,8 procenta. V EU-27 převažují usedlosti do pěti LSU (30,3 procenta, ze všech farem, tj. více než polovina z těch, které chovají zvířata). Osmina farem se živočišnou výrobou má v unii alespoň 50 LSU. Nejmenší průměrný počet LSU na hospodářství má Řecko (3,7 LSU), následuje Rumunsko (4,8 LSU), Malta (6,5 LSU), Itálie (7,1 LSU) a Bulharsko (7,8 LSU). Naopak největší koncentraci zvířat má Dánsko – v průměru 103,3 LSU na podnik. Až daleko za ním jsou v těsném pelotonu Nizozemsko (83,6 LSU), Belgie (82 LSU), ČR (78,7 LSU), Velká Británie (77,8 LSU) a Lucembursko (72,1 LSU). Další Německo má v průměru již jen 51,5 a Irsko 50 LSU na hospodářství.
24.10.2009 08:59:47 | Autor: agroweb.cz


<< úvod

WWW.fotosen.txt.cz m251s@seznam.cz ©m251s 2009-2010
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se