Šance pro české chovatele prasat


Naši chovatelé prasat mají šanci uspět v tvrdé konkurenci, pokud vsadí na moderní stájové technologie, které přispívají k požadované hygieně ve stáji, nižším ztrátám, vyšší užitkovosti, vysoké produktivitě práce a pohodě zvířat, čímž výrazně podporují lepší ekonomiku produkce vepřového. Na tomto závěru se shodli všichni účastníci Dne nových technologií, který u příležitosti otevření rekonstruované stáje pro prasnice na farmě v Tochovicích na Příbramsku uspořádaly Zemědělsko obchodní družstvo Starosedlský Hrádek a společnost Agrico Třeboň.

Zemědělsko obchodní družstvo Starosedlský Hrádek hospodaří na 2782 hektarech zemědělské půdy. Zabývá se tradiční zemědělskou výrobou, v rostlinné výrobě pěstuje především obiloviny, řepku, brambory a na 750 hektarech krmné plodiny. V živočišné výrobě má uzavřený obrat stáda skotu i prasat, chová přes 600 dojnic, 200 prasnic a všechny ostatní kategorie těchto hospodářských zvířat.

Základní krok k prosperitě
„Široký záběr je pro nás nutností,“ řekl přítomným předseda družstva Ing. Josef Žid. „Jednou proděláváme na bramborách, podruhé na vepřovém, potřetí na mléku, a kdybychom každý rok opustili to, co zrovna nejde, už bychom tu dneska nebyli. Před čtyřmi roky byly naše stáje pro chov prasat už v tak dezolátním stavu, především s ohledem na životní prostředí a hygienu, že jsme stáli před rozhodnutím, zda chov prasat opustíme, nebo v něm budeme pokračovat. Vzhledem k tomu, že v té době byla situace v chovu prasat jiná, rozhodli jsme se pro druhou variantu. S prvními investicemi však přišla takzvaná prasečí krize, ale to už jsme náš záměr opustit nemohli a rekonstrukci stáje pro výkrm 1380 prasat jsme dokončili. Před časem nám začaly padat na hlavu i obě porodny, a protože selata nakupovat nechceme, museli jsme urychleně řešit i tento problém. Původně jsme uvažovali o rekonstrukci původních stájí, ale vyskytly se nevyřešené vlastnické vztahy k pozemkům pod budovami, a tak jsme od této varianty odstoupili. Odkoupili jsme jinou starší stáj pro chov prasnic v Tochovicích s tím, že zrekonstruujeme ji a naše dvě původní staré stáje zrušíme. Dnes je rekonstruovaná stáj již dokončená. Vybavena je nejmodernějšími stájovými prvky, které nám zaručí - a o tom jsem přesvědčen – prosperitu chovu prasat.“
Rekonstrukci porodny pro zhruba 250 prasnic, které budou produkovat selata pro vlastní výkrmnu, si vzaly za své stejné společnosti, jež se podílely na rekonstrukci výkrmy a Zemědělsko obchodní družstvo Starosedlský Hrádek bylo s nimi navýsost spokojené. Stavební práce měla na starosti S.O.K stavební, s. r. o., Třebíč, rekonstrukci kejdového hospodářství prováděla společnost Wolf systém a kompletní stájové technologie dodala třeboňská společnost Agrico. Přeměna v novou stáj pro prasnice stála 14,5 milionu korun, s kejdovým hospodářstvím 22 milionů korun včetně DPH.

Kdo uspěje na trhu?
Třeboňská společnost Arico se od roku 1991 specializuje na technologie pro chov prasat. Nedílnou součástí jejího programu jsou i technologie pro chov skotu s výjimkou dojicí a chladicí techniky. V poslední době rozšířila svoje aktivity i do oblastí chovu drůbeže. „Chovatelé nosnic jsou dnes pod legislativní kuratelou, neboť do konce roku 2011 musejí své chovy, pokud budou chtít zachovat kontinuitu výroby, transformovat na takzvané welfarové chovy s využitím obohacených klecí, nebo voliér, případně systémů volného ustájení nosnic na hluboké podestýlce,“ vysvětlil přítomným Ing. Michal Karmazín, vedoucí prodeje společnosti Agrico. „I těmto chovatelům chceme pomoci a máme pro ně připravené potřebné technologie. Velmi zajímavé stájové prvky můžeme nabídnou i producentům brojlerů. V nabídce máme také zařízení pro intenzivní chovy ryb, kde jsou výrobní prostředky nejvíce zastaralé. Rybochovným hospodářstvím dodáváme jak technologie pro skladování a aplikaci krmiv, tak automatické krmení pstruhovitých ryb typu Spotmix.“
Michal Karmazín pak účastníkům setkání přiblížil situaci v chovu prasat u nás a ve světě. Z řady evropských i světových statistických údajů z poslední doby vyplývá, že kdo se bude blížit 26 odchovaným selatům na prasnici a rok, konverzi krmiva 2,75 kg na kilogram přírůstku a sníží podíl pracovního času, ten nepochybně na našem trhu s čerstvým výrobkem uspěje. Aby zemědělci dosáhli uvedených intenzivních ukazatelů, musejí podle Ing. Karmazína bezpodmínečně chovat zvířata ve vyspělých stájových technologiích, tak jako chovatelé ve Starosedlském Hrádku. Jenom takové zemědělské společnosti se udrží na trhu.

Stavbu zlevnily kompromisy
Při rekonstrukci stáje pro prasnice byla využita stávající konstrukce, ať už obvodový plášť či nosné příčné stěny a v některých částech byla tomuto požadavku podřízeno i rozmístění jednotlivých sekcí. Zachovány zůstaly i podhled a izolace. Jednotlivé sekce v porodně a odchovně selat jsou tvořeny polypropylénovými příčkami upevněnými na lehké, žárově zinkované konstrukci. Každé oddělení má samostatný vzduchotechnický celek, zvolen byl systém příčné podtlakové ventilace. „Aby byla stavba ekonomická a pokud možno co nejlevnější, přistoupili jsme na řadu kompromisů,“ sdělil účastníkům Ing. Dušan Svědík ze společnosti Agrico, který měl stavbu na starosti. „Maximálně jsme se snažili využít plochu původní stáje, zachovali jsme například stávající přípravnu, a z minima jsme dokázali vytěžit maximum při minimální spotřebě lidské práce. Jeden ošetřovatel obslouží za směnu 250 prasnic a téměř 1200 selat.“
Veškeré kategorie zvířat ustájených v objektu, ať už prasničky do obratu (40 ks), či prasnice v eroscentru (70 ks), nebo připuštěné prasnice (120 ks), ale i prasnice v porodně (tři sekce po 20 ks) a odchovaná selata do 25 kg (tři sekce po 396 ks) jsou ustájeny na celoroštové nebo částečně roštové podlaze. Selata se pohybují po plastové celoroštové podlaze, prasnice v porodně na litinových roštech a ve zbytku stáje jsou železobetonové rošty. Pod nimi se nacházejí železobetonové vany vypouštěné pomocí špuntového systému. Potrubí ústí do přečerpávací jímky a z ní do hlavní skladovací jímky.
„Pokud jde o hrazení, maximálně jsme se snažili eliminovat kovové sloupky,“ pokračoval Dušan Svědík. „Ve stáji pro březí prasnice jsme vybudovali klidové zóny ze železobetonových stěn vysokých jeden metr, kde zvířata odpočívají. Součástí je i krmná plocha s automatickými krmnými boxy. Ve středové části, v takzvané bývalé přípravně, je umístěn automatický krmný systém Spotmix od firmy Schauer, který dokáže nakrmit všechny kategorie zvířat ve stáji. Každý svod do koryta může dávkovat odlišnou krmnou dávku podle krmné křivky či jiných ukazatelů. Tímto systémem je možné jednotlivé skupiny zvířat i medikovat bez hrozby zavlečení reziduí a medikamentů do jiné či další krmné dávky. Lze krmit drobtovitou, suchou, kašovitou či zvlhčenou konzistencí krmiva. Automatický krmný systém funguje zároveň jako míchárna, jednotlivé komponenty čerpá z venkovních sklolaminátových zásobníků.“

Minulost versus budoucnost
„Původně jsme prasnice chovali ve dvou stájích pro 160 a 50 kusů a na každou z nich jsme odchovali 20 až 21 selat za rok“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Richard Vaník, vedoucí živočišné výroby. „Přitom se o ně staralo šest až sedm ošetřovatelek. Nějaké drobné rekonstrukce jsme sice u těchto starých stájí dělali, ale dnes už mají svou životnost za sebou a opravář tam jezdí dvakrát denně.“
„Vzhledem k tomu, že máme určité zdravotní problémy ve stádě, tak jako téměř všichni chovatelé, rozhodli jsme základní stádo prasnic ozdravit a do nové stáje nakoupit všechny prasničky z čistého chovu,“ pokračuje Richard Vaník. „Máme jedinečnou šanci umístit do nového provozu zdravé stádo. Naše prasnice pak dokončí svou životní pouť ve starých porodnách. Od nové stáje tedy očekáváme, že se zřetelně zlepší zdravotní stav zvířat a stejně výrazně se sníží náklady na veterinární přípravky a práci veterináře. Předpokládáme také vyšší užitkovost, blížit by se měla 25 odchovaným selatům na prasnici a rok. Naopak ubude počet ošetřovatelů, vystačit by měli tři i s náhradníkem. Jsem přesvědčen o tom, že s touto novou technologií máme v budoucnu šanci. Na jatky dodáváme ročně kolem čtyř tisíc prasat, jejichž nákupní cena se ustálila na plus minus 33 korunách, což není špatné. Zájem o chov prasat roste, v našem okolí už není možné koupit sele. My si je však už dokážeme zajistit sami.“
23.08.2009 10:27:05 | Autor: agroweb.cz


<< úvod

WWW.fotosen.txt.cz m251s@seznam.cz ©m251s 2009-2010
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se